Cesta do Písku,
Den dvacátý sedmý v měsíci jedenáctém byl první adventní nedělí tohoto roku. Vydali jsme se oplatit našim přátelům z Písku jejich návštěvu u nás na II. nokturnu, a přijali pozvání na adventní koncert. Odjezd z Pacova byl naplánován na třetí hodinu po poledni. Vyprovázel nás déšť, který záhy ustal, ale vítr a celkové chladno nás už neopustily. Autobus přivezl některé členy posbírané cestou z Pelhřimova, ale i tak, se nás z různých důvodů sešel menší počet. Cesta probíhala klidně, v družných hovorech a v dobré náladě. Kolem půl páté jsme dorazili do Písku. Následovala zkouška v kostele Nejsvětější Trojice, kde nás čekalo uvítání jednatelkou souboru Sonitusu, paní Janou Körnerovou.
Prostředí bylo velmi příjemné, a především kostel byl vytápěný, což jsme uvítali. Přestože nebyl velký, mohl se pyšnit svou překrásně vyřezávanou kazatelnou a skvostnými varhany, které, jak jsem se dozvěděla, byly majetkem slavného cestovatele pana Jiřího Hanzelky. Povodně v roce 2002 kostel značně poškodily, a škody byly napáchány také na kazatelně i varhanách.
Zkouška probíhala v nervózní náladě. Naše sbormistryně lehce upozornila na chyby, které se objevily, a myslím, že každý z nás měl o čem přemýšlet. Po přezpívání všech skladeb, včetně rychlé zkoušky malého sboru ve složení Lenka Klátilová, Jana Mourková a Jana Chramostová, a jedné společné písně s našimi hostiteli, jsme byli odvedeni do nedaleké „márnice“, která posloužila jako naše šatna.
Zhruba hodinu času před koncertem trávil každý po svém, někdo si zašel na kávu, čaj a něco dobrého, někdo zůstal a poslouchal zkoušku Sonitusu, ale v půl sedmé jsme se všichni zase sešli u kostela.
Samotný koncert zahájil písecký sbor se svým programem. Naše místa byla na balkoně, odkud jsme pozorně naslouchali písním s vánoční a duchovní tématikou. Potom už ale přišla řada na nás.
Pro tento koncert vybrala sbormistryně tyto skladby:
Soli deo Gloria (Paul Kickestat)
Ave verum (C. S. Saint)
Pater noster (Z. Lukáš)
Gloria (Z. Lukáš)
Otče náš (A. S. Arenský)
Ave Maria (A. Bruckner)
Ave Maria (P. Killeen)
Andělé nám nad dědinou (francouzská koleda)
Radostně budem zpívati (malý sbor)
Stala se jest divná věc (J. Srnka)
Šťastné Vánoce (M. Ducháč, VI. Dvořák)
A poté následovala společná píseň obou sborů „Tichá noc“.
Přesto že chybičky byly, zpívalo se nám lépe než na zkoušce. Nervozita opadla a my jsme se snažili podat co nejlepší výkon. Prostor malého kostela byl plně obsazen bystrým publikem, které nešetřilo potleskem. Troufám si říci, že nakonec zavládla všeobecná spokojenost.
Po koncertě jsme byli členy sboru Sonitus pozváni k posezení a občerstvení v nedalekém, velmi příjemném kávovém klubu, nesoucím název „Vykulená Sova“. Naši přátelé připravili opravdu výtečné pohoštění. Veselou náladu podpořily i společně zpívané písně. I když se nám příliš nechtělo, přišel čas, kdy jsme se museli s našimi milými hostiteli rozloučit. Jistě tento adventní koncert nebyl poslední příležitostí, kdy si společně můžeme užít krásný čas za přítomnosti zpěvu, který máme všichni tak rádi.
Cesta domů byl a poklidná a dobrá nálada nás neopustila až do Pacova, některé členy ale přemohla únava, a tak v přítmí autobusu dali raději přednost spánku, či tichému rozjímání. S příjezdem do Pacova odbila na kostelní věži půlnoc.
Jiří Mahen – „Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch, jako srdce.“
Za pěvecký sbor “Slavík“ Eulálie Slavíková
