aneb… ohlédnutí za „slavičími přelety“…
Vykoupit svobodu vlastní krví, může být nazváno synonymem pro revoluci.
Taková událost nese s sebou mnohé emoce. Nejen nepředstavitelnou bolest a nezměrný smutek nad ztrátou milovaných, ale také bezpráví, surovost, lži a mnoho krve na straně jedné. A na straně druhé obrovskou odvahu, vůli, vlastenectví a hrdinství.
23. října roku1956 se konala v Budapešti nenápadná demonstrace studentů maďarských vysokých škol, která však změnila životy všech občanů Maďarska. Po třináct dní trvaly krvavé boje proti komunistickému teroru. Sovětská vojska pak tuto revoluci potlačila a utopila v krvi. Během bojů padlo na tisíce hrdinů, kteří bránili svoji zemi a svobodu, a bylo jedno, jestli to byl muž, žena či dítě. I mnoho dalších zaplatilo životy po skončení bojů při znovu nastolení komunistické vlády za podpory sovětských vojsk, kdy začal v Maďarsku nový komunistický teror.
Dovolila jsem si malý výlet do historie, neboť právě u příležitosti 60. výročí této revoluce, byl náš sbor pozván do slovenského Šamorína, který leží téměř na hranici s Maďarskem, a jako takový je s maďarskou historií svázán. Dodnes zde žije mnoho Maďarů.
Naše návštěva proběhla ve dnech 21. – 23. října 2016. S trochou strastí na cestách, které při dnešní dopravní situaci světa prostě jsou, jsme se, díky dobré náladě a umu našeho řidiče, vyrovnali celkem snadno. V podvečerních hodinách pátečního dne dorazili jsme do Šamorína, kde se nás ujal pan Péter Nagy, předseda našeho spřáteleného sboru Híd, který je jedním z nejlepších maďarských sborů na Slovensku. Po ubytování v prostorách hotelové školy následovala večeře a také časové rozvržení naší návštěvy v Šamoríně. Sobotní dopoledne vyplnil dar od starosty Šamorína, kterým byl náš sbor obdarován prohlídkou exkluzivního areálu X – Bionic® sphere s možností si zaplavat. Pozdní odpoledne jsme již měli věnovat koncertu. Poté následovala společná večeře se všemi účinkujícími a to kromě našeho sboru a sboru Híd ještě se členy komorního orchestru ze Šamorína Harmonia Classica. Po nedělní snídani byl naplánován odjezd zpět do Pacova.
Sobotní ráno provázelo slunce, které slibovalo hezký den. Po snídani jsme se přesunuli do areálu X – Bionic® sphere. Naše půvabná průvodkyně nám ukázala mnohé zajímavosti tohoto místa. Jedná se o multifunkční sportovní areál, kde lze v součastné době provádět 27 olympijských sportů na profesionální či volnočasové úrovni. Nachází se zde mimo jiné jedno z největších dostihových závodišť v Evropě a to vše na pozemku o rozloze 1 000 000m². Někteří z nás nabídky na plavání využili, někdo se nechal zlákat opravdu krásným počasím a šel se projít k nedalekému vodnímu dílu Gabčíkovo, jiní trávili čas po svém. Bylo to velmi příjemné dopoledne.
Odpoledne už přišlo na řadu vystoupení, konající se v koncertním sále místní ZUŠ, jemuž předcházelo krátké rozezpívání v místě našeho ubytování. Po přesunu na místo koncertu, začala zkouška. V prázdném sále se nezpívalo úplně nejlépe, avšak oplýval velmi dobrou akustikou a počáteční nervozitu jsme rychle překonali. Ještě doladit posledních pár detailů, společně se souborem Híd zazpívat písně, nejprve pod vedením naší sbormistryně Lenky Klátilové (Gordon Young/Alleluia), poté ještě se sbormistryní Annou Hecht (Paul Kickestadt/ Soli Deo Gloria), a vše mohlo začít.
Samotný koncert, v téměř zaplněném sále, zahojoval náš hostitel svými třemi písněmi prokládanými emotivní recitací. Následoval komorní orchestr se dvěma skladbami, z nichž jedna byla Humoreska od Antonína Dvořáka. Potom už jsme na podium vyšli my. Naše pásmo osmi písní zaznělo vcelku, ale jednotlivé části byly vždy odměněny potleskem. V průběhu vystoupení zazpíval i „Malý Slavík“ svou překrásnou píseň Staré šťastné slunce v úpravě Karla Petra. Na závěr programu se k nám přidali přátelé ze souboru Híd, a společně jsme přednesli již výše zmíněné dvě skladby. Vystoupení „Slavíků“ v Šamoríně končilo velkým potleskem a naší spokojeností. Samotného ukončení koncertu se opět ujal Híd a poslední skladbou doprovázenou komorním orchestrem se také rozloučil s publikem, které velmi aplaudovalo.
Později na společné večeři se všemi zúčastněnými, jsme si velice mile popovídali, zhodnotili nejen své předvedení, ale také výborné výkony obou šamorínských těles.
Jak každý dobře víme, čas, strávený v dobré společnosti, utíká dvakrát tak rychleji, než normálně. Proto se musel i „Slavík“ rozloučit s přáteli a velmi pozornými hostiteli. Pevně věříme, že jsme se neviděli naposledy a brzy se nám zase naskytne příležitost společně si zazpívat.
Za pěvecký sbor “Slavík“ Eulálie Slavíková
