Vzpomínky, housle a cembalo.
Tentokrát své podzimní nokturno v sobotu 10. 11. pojal Slavík jako vzpomínkový koncert na pány, kteří v jeho čele stáli po dlouhá léta. Pan Karel Zamrazil a pan profesor Stanislav Pešička. Koncert nazvaný Pocta našim dirigentům zahrnovala nejen vzpomínky na jejich práci a tvorbu ve sboru. V letošním roce jsme si také připomínali smutná výročí. 20 let od náhlého odchodu pana Karla Zamrazila a 10 let, kdy do hudebního nebe odešel i pan Stanislav Pešička.
O obou pánech bylo napsáno mnoho, a všichni víme, jak obrovským a nesmazatelným písmem se do historie našeho sboru zapsali. Snažíme se pečovat a zachovávat jejich odkaz a tak jsme přistupovali i ke koncertu na jejich počest.
Jako hosté, přijali naše pozvání pan Jiří Sycha a pan Filip Dvořák. Toto duo se zabývá krásným spojením barokních houslí a velmi netradičního cembala. Pro Slavíky bylo velkou ctí, že mohli tyto dva vynikající hudebníky přivítat a poslechnout si v zámeckém sále barokní hudbu v jejich podání.
Pan Jiří Sycha kromě houslí hraje na violu, mimo jiné je učitelem na táborské ZŠU, skladatelem, dirigentem komorního orchestru Bolech, a především velice milým člověkem. To samé se týká i pana Filipa Dvořáka. Kromě cembala hraje na klavír. Je vyhledávaným hráčem bassa continua a mimo baroka se věnuje klasické hudbě a jazzu. Mimo precizně zvládnutou hru na cembalo, se zabývá i jejich stavbou. Tito bezesporu skvělí muzikanti se podílí na mnoha projektech a spolupracují s dalšími českými umělci.
Naše diváky přivítala sedmou hodinou večerní paní Eva Nováková a my jsme byli potěšeni, že se jich sešel nemalý počet. Neboť byl večer věnován především našim pánům dirigentům, nesla se úvodní řeč slovy o nich. Závěrem pak Eva pozvala naše milé hosty, kteří koncert zahájili.
Bylo velmi snadné ponořit se do tónů skladeb, které si na dnešní večer pánové Sycha a Dvořák přichystali. První tři skladby byly věnovány významným skladatelům. Zazněla Sonáta F-dur G. F. Händela, N. Matteis – Aria Amorosa and Ground a A. Corelli – Sonáta č. 12, Op. 5 „La Folia“. Jednotlivé sekce prokládal pan Sycha slovem. Jako poslední pak zazněla série několika anonymních uherských tanců ze 17. A 18. stolení. Diváci si svým nadšením vyžádali ještě příspěvek. Tuto skladbu uvedl pan Dvořák se slovy, že se vždy velmi obtížně hrají sklady, kdy je v hledišti přítomen autor. Ale protože autor se nacházel na pódiu v podobě pana Jiřího Sychy, o obtížnosti nemohla být řeč. Skladbou Splašený beran se duo Sycha Dvořák s Pacovem rozloučili. Byl to opravdu nádherný zážitek, na který Slavíci, a zcela jistě ani diváci nezapomenou.
Za Slavík Hana Kateřina Votápková